Slabikář tradiční čínské medicíny

Diagnostika

Nejvýznamnějším rysem odlišnosti tradiční čínské medicíny od školské západní je celostní přístup k člověku jako jednotlivci i k jeho propojenosti s okolím s přihlédnutím k dynamice jevů. Čínská medicína vnímá člověka jako jednotlivý (a jedinečný) kamének mozaiky celého vesmíru, kdy člověk sám je současně mozaikou tvořenou jednotlivými kaménky, ve kterých se zpět odráží celý vesmír.

Každý orgán vykonává určité úkoly, přičemž je propojen s ostatními orgány a částmi těla, které ovlivňuje a současně je jimi sám ovlivňován. Základem fungování organismu je činnost pěti orgánů cang (játra, srdce, slezina, plíce, ledviny), které s využitím své specifické čchi řídí všechny základní funkce těla prostřednictvím sítí vztahů mezi sebou navzájem i mezi takzvanými dutými orgány fu k nim přiřazenými (žlučník, tenké střevo, žaludek, tlusté střevo, močový měchýř a tři zářiče) a ostatními částmi těla spadajícími pod jejich vliv.

Vztahy mezi orgány cang

Vezměme si jako příklad slezinu. Jejím úkolem je vytvářet z přijaté potravy takzvanou postnatální esenci ťing, která zajišťuje existenci a chod organismu. K tomu slezina potřebuje podporu ostatních orgánů cang. Játra umožňují vnitřní průchodnost organismu potřebnou pro trávení; srdce řídí pohyb i kvalitu krve, se kterou je esence smíchávána; plíce řídí celkový mechanismus čchi v těle nezbytný i pro proudění esence ledvin, jež jsou zdrojem vrozené čchi zajišťující funkci všech orgánů, a tedy i sleziny.

Vztahy mezi orgány cang a dutými orgány fu

Jak jsme již řekli, ke každému orgánu přináleží jeho párový orgán, který je s ním funkčně spojen a jena něm závislý. Tak například žlučník, který shromažďuje žluč, a tím napomáhá trávení, je závislý na funkci jater, protože žluč vzniká přeměnou přebytkové jaterní čchi. Tyto vazby zajišťují celistvost lidského těla takzvaném vztahu povrch–nitro. K jinovým orgánům cang (nitro) přináležejí jangové orgány (povrch). Jistě nás již nemůže překvapit, že i orgány fu jsou mezi sebou vzájemně propojeny. Vztahy mezi orgány cang a určitými tkáněmi i částmi organismu

Orgány cang pomocí své vlastní čchi vyživují a řídí určité části těla. Proto změny nebo poruchy těchto míst nemusí nutně souviset pouze s nimi, ale mohou být odrazem stavu orgánu, pod který spadají. Takto játra souvisejí se šlachami, srdce s cévami, slezina se svalstvem, plíce s kůží a ochlupením, ledviny s kostmi.

Vztahy mezi orgány cang a smyslovými orgány

Smyslové orgány čínská medicína nazývá otvory nebo vývody a nechápe je doslova pouze jako otvory, ale jako vývody čchi příslušných orgánů, které slouží jako brány spojující cangy prostřednictvím čchi s vnějším prostředím. Kvalita fungování smyslových orgánů je podmíněna stavem, v němž se příslušné vnitřní orgány a jejich čchi nacházejí. Čchi jater vychází očima, čchi srdce jazykem, čchi sleziny ústy, čchi plic nosem, čchi ledvin ušima. Vztahy mezi orgány cang a určitými částmi těla Kondice orgánů cang se odráží ve změnách jistých částí těla. Situaci, ve které se nacházejí játra, můžeme pozorovat na nehtech, kondici srdce poznáme podle tváře, sleziny podle rtů, plic podle pokožky a ochlupení, stav ledvin podle vlasů. Různé skvrny, výrůstky či zánětlivá ložiska, změny barvy, vlhkosti, bolestivé plochy a podobné defekty kůže, křehké lomivé nehty, suché nebo naopak mastné na konci roztřepené vlasy a jiné projevy, které bychom označili pouze jako kosmetické vady, jsou pro tradiční čínskou medicínu často signálem mnohdy závažnějších problémů, než by se na první pohled mohlo zdát.

Ukázkou propojenosti všech částí lidského těla může být například zhoršení přirozeného chodu plic: za normální situace klesá plicní čchi dolů a podporuje ostatní sestupné procesy v těle. Dojde-li k narušení této činnosti, začne se čchi zahrazovat v hrudníku a vyvolá kašel – typický příznak plicního onemocnění. Následně dojde i k oslabení ledvin, protože k nim voda sestupuje pomocí plicní čchi. Stagnace plic bude blokovat i funkci jater – udržování vnitřní průchodnosti organismu. Protože proudění krve je ovlivňováno pohybem plicní čchi, její stagnace napadá srdce. Oslabí se i slezina tím, že je znesnadňováno stoupání její čchi do plic. Postižení plic se může projevit i v poškození jejich párového orgánu – tlustého střeva, když nedostatečnou podporou sestupných pohybů může dojít k zácpě. Trpět může i vývod plicní čchi – nos; začne se zanášet, ucpávat, zhorší se čich. Přitom porucha plic nemusela vzniknout jenom v nich, ale stagnaci čchi a kašel může vyvolat některý zevní činitel – vítr, chlad, vlhko a podobně tím, že proniknou do kůže (která je řízena plícemi), v ní zablokují proudění čchi, což zpětně vyvolá zahrazování čchi plic. Kašel ale může způsobit i porucha sleziny, která řídí přepravu tekutin, a tedy i hlenů. Když je čchi sleziny oslabená, hleny se začnou v plicích srážet a dráždí ke kašli. Onemocnění plic mohou zavinit i játra, a to tehdy, když mají příliš mnoho jangu (ohně), který stoupá do plic, vysušuje jejich jin a způsobuje dráždivý kašel. Takto složitě mohou probíhat i poruchy ostatních orgánů.

Diagnostickými metodami jsou vyšetření zrakem, sluchem, dotazování se a zkoumání pulzu. Lékař pozoruje celkový stav pacienta, ochablost, neklid, prudké pohyby, všímá si jeho vzhledu, barvy pokožky, tváře, nehtů, vlasů atd. a usuzuje podle toho na stav vnitřních orgánů. Velkou pozornost věnuje vzhledu jazyka, protože dráhy čchi všech orgánů tudy procházejí a její vyváženost či nevyváženost se projeví na příslušných partiích jazyka nebo na jeho celkovém vzhledu. Lékař dále naslouchá hlasu pacienta a posuzuje jeho zabarvení, sílu, vzdychání, protože i zde existují souvislosti s tělesnými orgány. Ptá se pacienta na jeho tělesné pocity, nechutenství, předcházející onemocnění. Zvláštní pozornost věnuje pulzu, neboť stav čchi orgánů se přenáší i do pulzu, protože jejich čchi je smíchána s krví. Podle jeho změn lze usuzovat na změny v příslušných orgánech.

Následná léčba je zaměřena na odstranění příčiny, a nemusí proto směřovat na postiženou část organismu. Zánět očí může být způsoben disharmonií jater, a proto nebudou léčeny oči, ale játra. Jestliže však podrobnější vyšetření odhalí, že porucha jater je způsobena nedostatečným přísunem esence ledvin v důsledku jejich oslabenosti, léčeny budou ledviny, a nikoli oči. Ze zkušenosti známe případy, kdy shodné příznaky či diagnózy léčené stejnými prostředky často zaručeně pomáhají, ale v určitých případech selhávají. Po tom, co jsme měli příležitost nahlédnout do zákulisí praxe a zkušeností čínských lékařů, můžeme dojít k závěru, že, pokud neodstraníme skutečnou příčinu, budeme se setkávat s opakovanými nebo nevyléčitelnými vadami, poruchami nebo závažnými chorobami.

(Text vznikl s použitím knihy V. Ando, Klasická čínská medicína, 1995)

autor: Ivana Karpenková

uveřejněno v časopise Sféra, vydání 01/2010

Slabikář tradiční čínské medicíny

Poruchy na úrovni jin–jangu

Podle starověké čínské filozofie je všechno tvořeno jin–jangem a jin–jang také vytváří. Když říkám všechno, myslím tím VŠECHNO! Je to tedy každá molekula, celý vesmír, koloběžka vašeho syna, jarní vítr, myšlenky, vy i já.

Co z toho vyplývá pro člověka, tedy pro vás i pro mne? Že jsme každý trochu jin nebo jang, a to v poměru, který není stálý a obvykle jedna složka převažuje. Jedinec, v jehož konstituci převládá mužský princip jang, působí na své okolí jako přetopený kotel, z něhož sálá síla, rozhodnost, vůdcovství, ale i agresivita, rozpínavost, dravost. Je to statný člověk, ruměných lící, se silným hlasem. Může jím být samozřejmě také žena, vždyť i současná věda potvrzuje přítomnost většího či menšího množství mužských hormonů v ženském těle a ženských hormonů u mužů. Chutě jangu jsou slaná, hořká, pražená. Nemoci akutní, horečnaté. Ztělesněním jangu je dítě, živé, aktivní, neposedné. Jang je nutným předpokladem k tomu, aby stihlo vše okoukat, ohmatat, vyzkoušet a naučit se.

Ženskou jin charakterizuje umírněnost, pasivita, odpočinek až lenost i sklon potlačovat vývoj a vracet jevy na samý počátek bytí. Přebytek jin zodpovídá za hromadění vlhkosti v těle provázené nadváhou, tvorbou hlenů, celulitidou. Chutě jin jsou kyselá, sladká, pikantní. Nemoci spíše chronické. Představitelem jin je soumrak života, mudrc, jehož ctností je skromnost, protože poznal pomíjivost věcí.

Uvedené charakteristiky nemůžeme chápat doslova a je třeba je vnímat jako „převážně“ či „spíše“ jin nebo jang a brát v úvahu, že jsme smíšení s převahou jedné či druhé složky. Po bujném silvestrovském veselí následuje těžká a stagnující kocovina, obávaný šéf, před jehož brutálním hromobitím se všichni zaměstnanci choulí strachy, může být doma poslušným tichošlápkem pod pantoflem. Nemůžeme také říci, že jin nebo jang je dobrý nebo špatný. Špatný je extrémní stav, příliš mnoho nebo příliš málo jednoho či druhého. Žádoucí je vyváženost, která zaručuje zdravý život.

Chorobné stavy

Život se skládá z energie a hmoty, pokud jedna z nich přebývá nebo nedostačuje, vzniká nemoc. Chybí-li jedna složka úplně, nemůže život existovat. Jestliže se energie a hmota od sebe oddělí, nastává smrt. Energie, kterou Číňané označují jako čchi, má charakter jang, hmota jin. Čchi a hmota jsou jako oheň a voda, které se navzájem kontrolují. Oheň může vodu odpařit, voda může oheň uhasit. Harmonie obou pólů znamená zdraví, nerovnováhou rozumíme přílišné horko nebo přílišný chlad, přílišné sucho nebo přílišné vlhko, přílišnou rychlost nebo přílišnou pomalost.

Jang těla znamená čchi a teplo, to co udržuje organismus naživu, také pocity, myšlenky, tedy vše neviditelné, co patří k živoucí existenci. První stupeň nedostatečnosti v oblasti jangu je nedostatek čchi. Projevuje se únavou, nesoustředěností. Nedostatek čchi a tepla je horší a je nazýván nedostatkem jangu. Má všechny příznaky nedostatku čchi, a navíc se přidružují pocity chladna, mrazení, chladu nohou, duševní a tělesné vyčerpání. Nadbytek neboli přebytek jangu, způsobuje pocit horka, výbuchy hněvu, nadměrnou aktivitu, červené tváře. Nerovnováha jangu tedy znamená buď jeho přebytek, či nedostatečnost, nebo nedostatek čchi. (Přebytek čchi neexistuje, protože čchi je vždy přínosem.) První případ bývá označován jako „jang je v přebytku“, v ostatních případech „jang nebo čchi jsou oslabeny“ nebo zcela obecně můžeme říci „kořen jangu člověka je poškozen“.

Jin těla. Pro jin používáme pojmy krev, šťáva a hmota, tedy vše viditelné, čeho se můžeme dotknout – tělesné tekutiny, krev, kosti, tkáně, svaly, mozek a podobně. Jestliže je „kořen jin poškozen“, dochází k nedostatečnosti krve či jin nebo přebytku jin. Přebytek jin znamená nahromadění vlhkosti v těle, kterou nelze srovnávat s dobrými tělesnými šťávami. Vlhkost znamená, že během trávení se vylučuje méně odpadních látek a dochází ke hromadění škodlivin. Trvá-li dlouho, může se vlhkost proměnit na tužší hlen, který je doprovodným jevem zánětlivých a chronických procesů.

Prvním stupněm nedostatku kořene jin je nedostatečnost krve. (Tato diagnóza znamená v čínské medicíně něco jiného než v našem lékařství.) Je to nejenom úbytek množství krve, ale také zhoršení její kvality a funkce. Závažnější je nedostatečná jin. Projevuje se hlavně citlivostí očí na světlo, sklony ke křečím, bledostí obličeje. Vyznačuje se suchem, protože tělesné šťávy jsou vyčerpány. Člověk je neklidný, nervózní, někdy hubený, kůži a vlasy má suché, trpí nočním pocením, poruchami spánku a horkostí v nohou. Nedostatečnost jinu začíná nedostatkem tělesných šťáv a může se vystupňovat až k poškození hmoty, což se projevuje výraznou vyhublostí, vypadáváním vlasů, osteoporózou.

Oslabení kořene jangu

Pokud je dostatečné množství čchi a tepla, nemůže dojít k nadměrnému posílení jin, tedy k jejímu přebytku. Budou-li čchi a teplo zredukovány vlivem chladu, nadměrnou zátěží nebo potravinami se zchlazujícími účinky, dojde k oslabení kořene jangu. Následuje nedostatek čchi, nedostatek jangu či přebytek jin.

Nedostatek čchi

Nedostatek čchi je oslabení kořene jangu, kořen jinu v normě. Příznaky: únava, únava po jídle, nesoustředěnost, nutkavá chuť na sladké, pocity přeplněnosti, nadýmání, nechutenství, řídká stolice, snížená imunita, studené ruce.

Nedostatečnost jangu

Kořen jangu je velmi oslaben, kořen jinu je v normě. Příznaky: vyčerpání, duševní únava, netečnost, strachy, nutkavá chuť na sladké, potřeba kávy nebo koly, spánek bez potřebné relaxace, pocity chladu, studené nohy, kolena, boky, zadek, průjmy, světlá moč, časté močení, noční močení, pocity přeplněnosti, nadýmání, menstruační křeče ustupující působením tepla, ranní bolesti zad ustupující při pohybu, nechuť na studené pokrmy a nápoje, impotence.

Přebytek jin

Kořen jin je nadměrně posílen, kořen jangu oslaben. Příznaky: těžké ruce a nohy, těžkopádnost, nemotornost, otupělost, skleslost, náchylnost k nachlazení, zvýšená sekrece hlenu, velmi malá žízeň, studené ruce, nadýmání, pocit přeplněnosti, potřeba kávy, hromadění vody v obličeji, v pažích či nohou, nadváha.

Oslabení kořene jin

Nedostatek jin – nedostatek tělesných šťáv – vzniká v důsledku vysychání. Nedostatečnost krve se týká oblasti jater a srdce, nedostatečnost jin se týká oblasti jater, srdce, žaludku, plic, tlustého střeva nebo ledvin. Přebytek jin je třeba léčit v souvislosti s poruchami kořene jangu, protože jeho oslabení tvoří základ pro tento typ nerovnováhy. Přebytek jangu lze vyrovnat posílením kořene jin, protože často souvisí s jejím oslabením, ať už jako příčinou či následkem.

Nedostatečnost krve

Kořeny jin a kořen jangu jsou oslabeny, neboť krevní nedostatečnost vzniká nedostatkem čchi. Příznaky: citlivost očí na světlo, šeroslepost, mžitky před očima, ochablé, ztuhlé či brnící končetiny, svalové křeče, bledé tváře, psychická zranitelnost, emocionální nevyrovnanost, vysílenost po duševní zátěži, špatné usínání.

Nedostatek jin

Kořen jin je velmi oslaben, kořen jangu je oslaben, neboť nedostatek jinu bývá základem nedostatku čchi. Přesto se vyskytují na základě suchosti projevy horka. Příznaky: noční pocení, horké nohy hlavně večer a v noci, žízeň, sucho v ústech, poruchy spánku, vnitřní horkost, neklid, nervozita, stres, nízká odolnost vůči zátěži, malá výdrž, závratě, hubnutí.

Přebytek jangu

Kořen jangu je posílen, kořen jinu oslaben, neboť horko jin vyčerpává; pocity horka v těle. Příznaky: červené tváře, hyperaktivita, dominantní osobnost, silný hlas, poruchy spánku, velká žízeň, potřeba studených nápojů a pokrmů, podrážděnost, zlostnost, nenasytný hlad.

Při některém z těchto stavů se mohou vyskytnout všechny příznaky nebo jen některé nebo se mohou vzájemně prolínat. I u zdravého člověka se občas některé z nich objeví a opět vymizí. V žádném případě však podle uvedeného nemůžeme stanovit diagnózu sami sobě ani ostatním. Úkolem diagnostiky je stanovit nevyváženost mezi jin a jangem v každém orgánu, zda má příliš mnoho či málo jin nebo jangu, nebo jestli stagnuje čchi. Protože jsou všechny orgány mezi sebou propojeny a na sobě závislé, mohou dočasný přebytek či nedostatek jednoho vyrovnat ostatní orgány zásobením či odčerpáním čchi nebo šťáv a zajišťovat tím zdravý chod celého organismu.

Ideální kombinace, kdy se jin–jang nacházejí v absolutně stejném poměru, bychom v běžném životě obtížně hledali. Příkladem takové harmonické bytosti by mohli být Ježíš či Buddha.

(S použitím knihy B. Temelie: Výživa podle pěti elementů)

autor: Ivana Karpenková

uveřejněno v časopise Sféra, vydání 08/2010

Slabikář tradiční čínské medicíny

Poruchy na úrovni pěti prvků

Počet čtyř prvků, kterými jsou oheň, vzduch, voda a země, není nahodilý. Odpovídá čtyřem světovým stranám. V čínském taoismu, jihosibiřském, mongolském, čínském a korejském šamanismu je však těchto prvků pět. Dřevo, oheň, země, kov a voda.

V buddhismu je pátým elementem „prázdno“. Platon k původní čtveřici přidal element éter (aithér), stoici pátý element ztotožňovali s duchem (pneuma) a podle Aristotela jsou čtyři pozemské elementy kombinace vlastností – teplo, chlad, sucho a vlhko, a ty společně pocházejí z „páté esence“, nebeského éteru. Jak je z toho vidět, motiv pěti stavebních kamenů se objevuje v myslích mágů i učenců celé věky ve všech koutech Země.

Je však třeba vzít na vědomí, že pět prvků, které známe z čínské filozofie, je zcela odlišného charakteru než ostatní. Nepředstavují žádné materiální protějšky svých názvů, ale vyjadřují především vlastnosti různých vývojových stupňů a vztahů mezi nimi. Měli bychom tedy hovořit o pěti fázích, ale pojem prvek, případně element, je již v našem povědomí příliš zabydlen. Protože pět prvků a také šest energií nacházíme všude, kam se podíváme, a ve všem, na co pomyslíme, znamená to tedy, že i my jsme dřevění, ohniví, zemití, kovoví i vodnatí. Pozorného čtenáře, který přetrpěl minulé lekce našeho jednoduchého slabikáře snad ani nemůže překvapit – a možná už i znudí – poznámka o tom, že v každém jednotlivci je z toho všeho jisté množství v neustále se proměňujících poměrech a vztazích, ale něčeho přece jenom bývá vždycky více.

Konstituce a kondice

Konstituce je náš základní typ, který je vrozený a nedá se s ním příliš mnoho nadělat. I když do určité míry ano. Nemůžeme změnit výšku své postavy nebo barvu očí, ale ztloustnout, zhubnout, zkrotit výbušnost, zbavit se strachu, zesílit či zeslábnout v posledku můžeme. Záleží na způsobu života. Ale naše vrozená konstituce zůstává stejná, i když na první pohled překrytá vnějšími vlivy. Kondice je naopak stav, v jakém se nacházíme v dané době, a může se změnit snadno. Robustní jangový atlet může být po prohýřené noci ve velmi špatné kondici a poloprůsvitný jinový křehký mladík nacházející se v prvotní fázi zamilovanosti by mohl na svých útlých bedrech nosit celý svět. Nás bude samozřejmě zajímat především to naše pravé já, a tím je konstituce. To znamená, jestli jsme jin, nebo jang, ke kterému prvku patříme, jaká energie na nás bude nejvíce působit a který orgán postihne. Nejjednodušší základní údaj nám může poskytnout následující tabulka, ve které podle posledního čísla letopočtu, v němž jsme se narodili, poznáme, kam patříme. To je ovšem jen základní údaj. K přesnějšímu určení bychom měli zjistit ještě vliv měsíce, dne, hodiny, a dokonce i minuty narození. I podle populárního čínského horoskopu, v němž figuruje dvanáct zvířat – krysa, buvol, tygr, zajíc, drak, had, kůň, koza, opice, kohout, pes, vepř – bychom měli znát alespoň tři, protože jejich odlišné vlastnosti mohou oslabit či posílit působení základního znamení. Může se samozřejmě také stát, že ve všech třech aspektech se opakuje zvíře jediné. Tak jeden tatínek vítal svou dcerku po návratu ze školy slovy: „Á, naši tři vepři přišli.“

Tabulka je převzata z knihy našeho kolegy MUDr. Radomíra Růžičky, CSc., Učení o pěti prvcích. Pan doktor zde také uvádí názorný příklad, jak mohou člověka utvářet jeho konstituční předpoklady. „Osoba narozená v roce 1947 bude více ohrožená jinovým ohněm a bude trpět zánětlivými projevy zejména srdce, oběhového systému, ale i nervovými potížemi vyvolanými nadměrným teplem (jangem). Podle vzájemných vztahů pěti prvků lze předpokládat další postup na onemocnění žaludku, eventuálně sleziny a dýchacího systému, tlustého střeva či kůže. Naopak jí bude prospívat chlad. Bude se cítit lépe v letech končících na 2 nebo 3. Ke zhoršení stavu nebo k novému vzplanutí choroby může dojít v letech končících 6 nebo 7.“

Dřevo

K prvku dřevo přiřazujeme játra a jejich partnerský orgán žlučník. Pod jejich vliv spadají i oči, šlachy, svaly, nehty, hněv. Příznaky poruchy: nevolnost, slabé trávení, migrény, křečovité záškuby, menstruační potíže, žárlivost, agrese, křik.

Oheň

K prvku oheň přiřazujeme srdce a jeho párový orgán tenké střevo. Patří sem také mozek, nervový systém, cévy a krev, jazyk (hlavně jeho špička), radost. Příznaky poruchy: záněty, krvácení, horečky, silné pocení, metastázy, infarkt myokardu, trombózy, hemoroidy, smích či nedostatek humoru, koktání.

Země

K prvku země přiřazujeme slezinu, slinivku, žaludek. Pod jeho vliv spadají také ústa, rty a prsa, starostlivost. Převaha prvku země v astrotypu se projevuje hromaděním vody, tvorbou otoků i hromaděním kilogramů. Příznaky poruchy: těžké končetiny, únava po jídle, problémy s klouby nebo s páteří, neustálé přemýšlení, lenost, vzlykání, chrápání.

Kov

K prvku kov přiřazujeme plíce a jejich párový orgán tlusté střevo. Jejich úkolem je „oddělení čistého od nečistého“ neboli vylučování odpadních látek. Pokud svou funkci nezvládají dostatečně, protože je jejich činnost oslabena či zátěže na ně kladené jsou nepřiměřeně vysoké, může dojít k poškození kůže, v čínské medicíně označované jako „třetí plíce“ a rovněž přiřazené k elementu kov. Patří sem i nos, tělesné ochlupení, smutek. Příznaky poruchy: dušnost a únava při tělesné námaze, tichý hlas, snížená imunita, kašel, lupénka, ekzémy, deprese, zármutek, apatie.

Voda

K prvku voda přiřazujeme ledviny a jejich párový orgán močový měchýř. Patří sem i kosti, uši, vlasy, strach. Příznaky poruchy: únava, zapomnětlivost, osteoporóza, ztráta zubů, šedivění vlasů, inkontinence, potíže s koleny, problémy s krevním tlakem, kruhy nebo váčky pod očima.

Potíže či onemocnění zapříčiněné poruchou rovnováhy jin-jangu a pěti prvků řeší tradiční čínská medicína různými metodami, jako je například akupunktura, akupresura, léčení bylinami, speciálními cviky, ale jako léčebný prvek využívá i potraviny. Protože poslední zmíněný způsob nám může být nejdostupnější, zaměříme se příště na čínský pohled na stravování. Moudrost čínského dávnověku nám také sděluje: „Ať už bylo otcem nemoci cokoli, její matkou byla špatná strava.“

autor: Ivana Karpenková

uveřejněno v časopise Sféra, vydání 09/2010

Slabikář tradiční čínské medicíny

Léčení potravinami – jin-jang

Tak pravil Žlutý císař: „Jin-jang jsou vyjádřením nebes a země, příčinou a měřítkem všech věcí, zdrojem změny a původcem života i smrti, jsou sídlem božím. Na tomto základu (jin-jang) je třeba založit léčení nemocí.“ (Nei-ťing, 1. stol. př. n. l.)

Jak již bylo řečeno v minulém čísle, tradiční čínská medicína užívala k léčení řadu metod, mezi kterými nechybí dietologie. Pohled na veškeré dění podle principu jin-jang a teorie pěti prvků se tedy nevyhnul ani něčemu tak prostému, jako je náš každodenní jídelníček. Je však třeba zdůraznit, že hlavní důraz byl kladen především na prevenci. Starověký čínský lékař dostával svůj honorář pouze tehdy, jestliže byl člověk zdráv, a pro slovo „nemoc“ ani neexistoval čínský znak. Je to hlavně prevence, kde by stravovací systém mohl sehrát významnou roli, a pokud jde o léčení, největšího úspěchu můžeme dosáhnout právě tam, kde byla nemoc způsobena především chybnou stravou. Nelze se však spolehnout na léčivou sílu jídla. Potraviny nemohou pokaždé nahradit léky, a tam, kde jde o závažnější problém, je třeba i dobře míněné rady konzultovat s ošetřujícím lékařem. Nemůžeme sami o své vůli přerušit doporučenou léčbu jen proto, že jsme změnili restauraci.

Jak dobře víme, zdravotní potíže nastanou, je-li porušena harmonie mezi jin-jangem a jejich rovnováha je vychýlena na jednu či druhou stranu. A protože také dobře víme, že jin i jang jsou ve všem, je samozřejmé, že i potraviny se budou vyznačovat různými poměry těchto složek.

Vyváženost

Znamená to, že v čínské medicíně nebudeme hovořit o tom, že některé potraviny jsou zdravé a jiné nezdravé, ale že jsou některé z nich pro určitý typ osobnosti a podle dané situace méně či více vhodné. Využívají se prakticky všechny, „pouze“ se klade důraz na vyváženost a sleduje se shoda člověka, místa a času.

Každý přichází na svět s vrozenou neměnnou konstitucí, ale současně jsme stále v nějaké kondici, na jejíž stav má vliv naše chování a další okolnosti a která může naši konstituci ještě více posílit či její charakter potlačit. Jsme-li tedy příliš jinoví nebo jangoví, měli bychom vyhledávat potravu opačné povahy. S místem je to tak, že bychom měli dávat přednost potravinám ze svého regionu (udělali bychom také radost ekologům), a neměli bychom se tedy ani stravovat jako Číňané! Shodou s časem se myslí jíst to, co právě v dané době roste. V praxi to zjednodušeně řečeno znamená, že tropické ovoce na vánočním stole není právě nejlepší nápad, ale pomeranč v letním žáru nás může chránit před škodlivým vlivem horka. Protože v čínské filozofii není nic úplně jednoznačné, ale ve všem je vždy něco naopak, a její síla proniká i do klasické medicíny, nemělo by nás překvapit ani to, že citrusy mohou mít své místo i uprostřed české zimy, tehdy když nás zachvátí horečka.

Jestliže poobědváme pořádný steak (jang) a pocítíme chuť na sladký dezert (jin), vyrovnáme poněkud nerovnováhu mezi jin a jangem, ale půjdeme z extrému do extrému, což není vhodné. Výsledkem bude chuť zalehnout na kanape a dát si šlofíka, což je nakonec to nejlepší, co můžeme udělat. Beztak se silně prokrví zažívací systém na úkor svalů, mozku a srdce. Pokud jste hospodyňka a vaříte pro více lidí, z nichž každý má jinou potřebu stravy, nejlépe uděláte, když se budete co nejvíce držet zlatého středu. Je to nejlepší způsob nápravy.

Potraviny typu jang

Skupina vybraných potravin podle zvyšujícího se podílu jang: pohanka, jáhly, ryby, drůbež, sýry, maso savců, vejce, sůl. Potřebujete-li posílit jang potravin, dejte přednost grilování, uzení, opékání, smažení, dlouhému varu, použijte zahřívací koření (chilli, kari, česnek, zázvor, skořice, pepř, kmín, tymián, rozmarýn, pažitka), vařte s alkoholem.

Potraviny typu jin

Řazení vybraných potravin podle zvyšujícího se podílu jin vypadá následovně: rýže, ječmen, žito, kukuřice, luštěniny, zelenina, mořské řasy, ořechy, tuky, ovoce, mléčné výrobky, mléko, cukr. Nejvíce jin je většina léků. Pečením ovoce nebo zeleniny zmírníme jejich zchlazující jinový účinek, kvalitu jin posiluje krátké povaření v trošce vody, vaření s chladicími přísadami (ovoce, řasy, žampiony).

Dosažení zlatého středu

Místo prudkého smažení na tuku můžeme potraviny jen krátce podusit a na závěr přidat trochu oleje. Metody posilující jang vynechat v létě a místo ostrých koření použít čerstvé byliny. Módní letní grilování masa není ideální, a už vůbec ne pro muže, zvláště pak pro muže agresivního typu. A když už to musí být, neměli by nějaký čas usedat za volant. Lidé trpící chladem a vegetariáni by měli dávat přednost teplým jídlům, čajům z koření (skořicový, kmínový) nebo horké vodě. Pro zajímavost – horkou vodu pije Jeho Svatost dalajláma. Zahřívací koření nepoužívat ve velkém množství, zahřejí se pak totiž jednotlivé orgány a začnou ovládat ostatní. Lépe je používat jen špetku, ale zato dlouhodobě. Při chladu nebo nachlazení bychom neměli snídat pomerančovou šťávu, ani kvůli vitaminu C. Pražené vločky, dušená jablka se skořicí, vlašské ořechy a káva s kardamomem ochrání před nachlazením lépe. Nejlépe tělo harmonizují celozrnné obiloviny se zeleninou.

Doporučení podle typu

(O jednotlivých typech jsme se zmiňovali ve Sféře č. 8/2010.)

Nedostatek jangu: doporučuje se teplá snídaně a nejméně jedno teplé jídlo denně, zahřívací koření, vařené ovesné vločky, malá porce masa, ryb a vajec, luštěniny, horká voda jako nápoj.

Nadbytek jangu: doporučují se lehká jídla, krátce povařená zelenina, listový salát, kompoty, rýže, brambory, ovocné čaje. Vyhněte se grilovaným masům a na ohni opékaným jídlům, ostrému koření, alkoholu, kávě, stresu, nedostatku spánku.

Nedostatek jinu: doporučuje se krátce povařená zelenina, listový salát, čerstvé bylinky, malé porce ořechů, mandlí, semen (nejlépe slunečnicových), kompoty, rýže, brambory, slepice, sladkovodní ryby, ovocné čaje. Vyhněte se kávě, černému i zelenému čaji, alkoholu, červenému vínu, česneku, chilli, kari, smaženým a grilovaným jídlům, zvěřině, ovesným vločkám, intelektuálnímu vypětí, sledování televize, četbě večer, emočnímu stresu.

Přebytek jinu: doporučuje se jehněčí maso, malé množství dušeného libového masa, obilná káva s kardamomem, vařené ovoce, lehce podušená zelenina s čerstvými nebo sušenými bylinami a kořením, pít horkou vodu, čerstvý zázvor (zejména k masu), nehladovět, při pocitu hladu mezi jídly snězte trochu slunečnicových semen. Vyhněte se mléčným výrobkům, syrové stravě, medu a jiným velmi sladkým potravinám, dále těžkým mastným jídlům, tučným uzeninám, vepřovému masu. Jezte hlavně ráno a v poledne, večeři omezte.

Ivana Karpenková

uveřejněno v časopise Sféra, vydání 10/2010