Mýty a fakta

Jako regresního terapeuta se mě vždy velmi dotkne, když někde v mediích slyším a čtu „zaručené informace o regresní terapii“. Vyplývá z toho totiž, že regrese je opředena jakýmsi tajemnem, a přitom je regresní terapie seriózní a psychologická metoda, s jejíž pomocí lze mnohé pochopit a zbavit se například i dlouholetých traumat a bolestí.

Jak vlastní regrese funguje a co lze její pomocí řešit

Na otázku, co lze regresí řešit, odpovím jednoduše: všechno. Není oblasti nebo bolesti, která by se nedala řešit regresí. Od rozchodů a problémových vztahů (ty řeší většinou ženy, neboť mívají nastavené vzorce – někdy i karmické – podle nichž ve vztahu jsou; muži většinou řeší kariéru a finance). Zde je dobré si uvědomit, že od pravěku, i když žijeme v 21. století, se genetický model našeho základního bytí nezměnil. Muž je stále tentýž muž, který vyráží na lov shánět potravu, byť jede ráno MHD do práce, a žena je stále tou ženou, která musí udržovat vztahy, aby v „tlupě přežila“.

Většinou, když se někde vysloví slovo regrese, slýchávám, že jde o hypnózu. To je ale velký omyl. Regresní terapie nemá s hypnózou nic společného. V hypnotickém stavu daný objekt nemá své vědomí pod kontrolou a je zcela v moci svého terapeuta. Naproti tomu při regresní terapii zcela ovládáte své vědomí, víte, kde jste, kdo jste, jste při vědomí. To je zásadní rozdíl mezi hypnózou a regresní terapií.
Když si vzpomenu na své prvotní seznámení s regresní terapií, je to pro mě stále něco fascinujícího. Musím podotknout, že jsem měla velké štěstí při výběru lektora, kterou je Míla Lukášová, jedna z nejlepších terapeutů u nás. Dokázala nám regresi přiblížit tak, že při používání její metody a dodržování jejích zásad je regrese naprosto bezpečná a hlavně účinná. Což bývá také záležitost mnoha lidí, kteří by chtěli regresi podstoupit, ale mají z pochopitelných důvodů strach. Zde mohu pouze doporučit: zjistěte si reference o regresním terapeutovi.

Smyslem regresní hlubinné terapie je právě dostat se do podvědomí (já tomu říkám knihovna), a najít tam odpovědi na otázky, které nás zajímají.

Naše tělo je mnoha staletími tvořeno organickými buňkami a to, že žijeme v přetechnizované době, na tom nic nemění.
Teď si asi kladete otázku, jak to ale souvisí s regresní terapií? Jak víte, náš organizmus je propleten nervovou soustavou a já jsem přesvědčená, že je jen otázkou času, kdy vědci, kteří dokázali z DNA i 5000 let starých mumií odhalit pohlaví, věk, zdravotní problémy, dokážou odhalit i z DNA nervového systému velmi mnoho informací o našich předcích a vzorcích chování, které si podvědomě někdy přenášíme do našich životů.

Chcete se dozvědět, kým jste byli v minulých životech a jak vás to ovlivňuje v tom současném? Přednášejícím na květnové Diochi akademii bude i Míla Lukášová, jedna z nejlepších terapeutek regresní terapie. Přihlašte se včas! Objednávka vstupenky

Každý máme v mozku mnoho zásuvek a šuplíčků, kde máme uloženo spoustu informací. O některých víme, o některých se domníváme, že víme, a o některých nevíme vůbec nic. To ovšem neznamená, že informace, o nichž nevíme, tam nejsou. Ty, o kterých nevíme, jsou uloženy v našem podvědomí a můžou výrazným způsobem ovlivňovat náš život. Připomeňme si, jak podvědomí funguje. Asi si všichni pamatujeme prožitek, kdy jsme získali řidičský průkaz, ten krásný pocit strachu, ale i euforie při naší první samostatné jízdě. Každým ujetým kilometrem získáváme větší a větší sebevědomí a máme sklon přeceňovat své řidičské umění. A pak to přijde: náš první řidičský karambol, který vzhledem k tomu, že zatím jezdíme pomalu, končí naštěstí jen promáčklým blatníkem. A při příští jízdě si už dáme pozor. Je to proto, že tato zkušenost se nám uložila do našeho PODVĚDOMÍ. Samozřejmě rozpětí našeho podvědomí je velké. Jinak bude fungovat u výše zmíněné situace a jinak funguje v případě tragické ztráty, kdy ona ztráta pro nás představuje něco velmi cenného a důležitého. Pro někoho to je ztráta partnera, a je jedno jestli zemřel, nebo nám prostě jen odešel ze života, záleží na nás, jak tu ztrátu vnímáme; pro někoho to může být ztráta firmy, hmotné existence a podobně.

TAJEMNÁ MOC PODVĚDOMÍ

Náš organizmus je propleten nervovou soustavou. V podstatě v nás funguje jako elektrický obvod se vším všudy. A při velkých traumatech náš nervový systém prostě vyhodí pojistky. Je to proto, aby nedošlo ke zkratu a vyhoření. A my onu traumatizující záležitost uložíme do podvědomí. Zde musíme mít na zřeteli, že naše tělo prioritně řeší princip přežití, naše pocity ho naprosto nezajímají. Teď to může vypadat, že když se to uloží do podvědomí, je to v pořádku, traumatizující zážitek je uklizen a my budeme mít klid. Ale takto to bohužel nefunguje, protože traumatizující záležitost nás bude na principu asociace ovlivňovat i v dalším našem bytí a konání.
Přestože se můžeme všemi způsoby snažit na událost zapomenout, neznamená to, že nám vymizí z paměti.
A zde právě dokáže regresní terapie velmi pomoci. V praxi to vypadá tak, že s pomocí regresního terapeuta se ona traumatizující událost dostane z podvědomí na vědomou úroveň, kde ji zpracujeme a dál na ni pohlížíme – a to je velmi důležité – pouze jako na INFORMACI. Jako na něco, co se sice stalo, ale nedrásá nám již srdce.
Děje se to pomocí takzvaných průchodů, kdy danou událost popisujeme. Počet průchodů je u každého individuální, u někoho jich může být pět, u někoho osm i více. Smyslem průchodů je, že každým dalším se dostáváme hlouběji a hlouběji do svého podvědomí a každým průchodem si více a více uvědomujeme podrobnosti a detaily zpracovávané události, ale i důvody, proč jsme se v dané situaci ocitli. Zde se musím zmínit o duši, která k regresní terapii neodmyslitelně patří. Všichni dobře víme, že na některé věci si nemůžeme sáhnout, a přesto víme, že existují. A takhle nějak to bude i s naší duší.

Duše je to, co nás žene dál, co nás nasměrovává tím správným směrem, a vůbec není podstatné, jestli se to nám, naší mysli, líbí nebo ne.

Naše duše určuje TO, co je správný směr. Mnozí to jistě znáte ze svého okolí, nebo co je ještě horší, z osobní zkušenosti: najednou se vám nic, ale vůbec nic nedaří, a máte pocit, jako když jste na klouzačce a nemůžete zastavit. Míla Lukášová to trefně popsala „pád do propasti“ a kdo to prožil, ví o čem mluvím. Toto se stává, když nevnímáme potřeby nebo úkoly naší duše a snažíme se dál strkat káru života po svém. Naše duše nás nejdříve jemně upozorňuje a snaží se nám sdělit, že tato cesta není pro nás správná. Můžeme to vnímat jako vnitřní nespokojenost, přestože se nám daří a nemáme si relativně nač stěžovat. Pak dušička přitvrdí, a i když ani potom neposlechneme varování našeho vnitřního JÁ, tak to začne: náš život se převrátí, a to doslova a do písmene, vzhůru nohama. Přicházíme o partnera, o místo, ztratíme firmu, existenční jistotu a máme pocit, že jsme rozbití na tisíc kousků. Ale on to není jen pocit, my rozbití opravdu jsme, a jak se postupně sbíráme a dáváme dohromady, skládáme se tak, že z původní osobnosti nezbylo téměř nic. A přestože nemáme téměř nic a začínáme znovu od nuly, zažíváme pocity lehkosti, radosti, míru v duši a stoprocentně víme, že takhle je to prostě ONO, že tato cesta je správná. Je to proto, že přesně tak si to naše dušička naplánovala, ještě než se rozhodla, ve kterém těle život prožije.

NAŠE DUŠE VÍ A TAKÉ NÁM TO ŘÍKÁ

Zde si dovoluji uvést svou vlastní zkušenost. Vždycky mě zajímaly bylinky, energie a věci mezi nebem a zemí. Jenže jsem měla strach. Měla jsem svoji zavedenou kavárnu a penzion, a přesto jsem ze své práce necítila žádné uspokojení. Tehdy jsem měla začít vnímat pocity, kterými se mi moje dušička snažila něco sdělit. První varování přišlo v podobě těžké fraktury kotníku, které mě dlouhodobě odloučilo od mého podniku. Po téměř roční nepřítomnosti, neboť jsem chodila o berlích a podnik vedl můj společník, jsem zjistila, že vlastně už žádný podnik nemám, neboť byl vytunelovaný. Prvotní vjem byl absolutní šok, ale pak jsem začala dělat to, co mě celý život zajímalo a co je náplní mého života dodnes. A tou je kromě rodiny poradenství, práce s energiemi, čínská medicína, iridologie a regresní terapie. Dnes už vím, že je důležité vnímat signály své duše, která ví mnohem víc, než si dokážeme představit, a že ty správné informace přijdou přesně v době, kdy přijít mají.

POZNAT VLASTNÍ MINULOST USNADŇUJE PŘÍTOMNOST
Regrese je také vhodná v případě, kdy cítíme, že bychom chtěli poznat svůj původ. Nemám teď na mysli rodiče, ale to, když máte nutkání poznat minulost své duše. Prostě cítíte, že potřebujete vědět víc. Zde hodně objasní minulé životy. A znovu se vrátím k regresním kurzům, jejichž součástí byly i regrese mezi námi, účastníky kurzu. Kromě toho, že je vám opravdu zle z toho, jak se zbavujete balastu, bylo zajímavé zjistit, jak vlastně ta duše cestuje a každým životem odžitým v těle získává zkušenosti všeho druhu. Jeden můj klient, přestože byl velmi vážený v práci, doma od dcer respekt a úctu postrádal, i když ho měly rády. Při regresi, která byla zaměřena na minulé životy, se zjistilo, že tento klient zemřel pouze jedinkrát jako stařec, vždy umíral v jinošském věku. Tudíž jeho duše neměla zkušenost zralého muže. Choval se k dcerám přesně tak, jak to jeho duše cítila, a to jako jejich vrstevník. Jeho duše nevěděla, co je otcovská autorita.
Další zajímavá regrese byla, kdy klient měl problémy s tím, že když si potřeboval při zánětu očí kapat kapky, nedokázal se s čímkoliv k oku ani přiblížit, on nebo kdokoliv jiný. Totéž vnímal při dotyku na chodidlech. V regresi se ukázalo, že kdysi ve starověku žil v tlupě a měl držet hlídku. Jenomže usnul, jeho tlupa byla přepadena a jemu za trest vypíchli oči, a v nějakém dalším životě mu při hledání potravy umrzly nohy. Po regresi tyto pocity zmizely.

„JSEM MRTVÁ TŘI STA LET A VÍM TO TEPRVE HODINU“

Další zajímavou záležitostí v regresní terapii jsou duchové. Není třeba se jich bát, jsou to takové nešťastné dušičky, které bloudí mezi námi a neuvědomují si, že jsou bez těla. To se stává tehdy, když tělo nečekaně zemře, nebo když duši zde na zemi drží závislost, strach z neznáma. Pak jsou také přivtělené duše, které se občas k někomu přidruží a můžou ho i ovlivňovat. Může to být posedlost jídlem, což se stává při přivtělených duších z období hladomoru a podobně. Při regresi můžu zjistit, že klient má přivtěleného ducha, a zde se postupuje tak, že se regresí duch. To se stalo v případě jedné klientky, která přišla s tím, že se po dovolené v Holandsku, kde se jí velmi líbilo, najednou cítí divně. Nedokázala specifikovat, jak divně. Při regresi se zjistilo, že má přivtěleného ducha. Klientce se během regrese objevoval statek ze 17. století, na kterém žila, ale nikdo ji nevnímal. Nedokázala se na nic rozpomenout, nevybavovala si vzpomínky, vůbec nic, doslova říkala: mozek mě k informacím nechce pustit, jsou jako v trezoru. A když stále opakovala a dopodrobna popisovala běžný život na statku a tvrdila: já tu chodím mezi lidmi a nikdo mě nevidí, tak jsem se zeptala: „Kde máte tělo?“ A najednou se rozplakala a rozpomněla se, že je mrtvá. „Tělo vidím pod zemí,“ opakovala v úžasu asi pětkrát. A to už mi bylo jasné, že neregresním klientku, ale ducha, kterého si jako „suvenýr“ přivezla. Dušička se jmenovala Gwen a na tom statku byla doma. Po smrti jejích rodičů se o Gwen měla starat její hamižná teta, jenomže ta ji zavraždila. Zde bývá důležité, aby duše dokázala odpustit a odejít do světla, což nebývá problém. Ale v tomto případě Gwen ne a ne odejít, a když jsem se jí ptala, co potřebuje k tomu, aby odejít mohla, její odpověď pobavila. „Potřebuji čas, jsem mrtvá tři sta let a vím to teprve hodinu.“ Nicméně i tato regrese dopadla dobře, dušička Gwen odešla do světla, jak měla, a paní se ulevilo. Asi vás zajímá, jak se pozná, že máte přivtěleného ducha? Ona se ta dušička prozradí vždy sama. A pokaždé musí hledat, kde nechala tělo. A pak už se jen formou navádějících otázek prochází její život, s cílem odejít bez pocitu něčeho nedořešeného do světla.
Vjemy z regresí z minulých životů jsou velmi živé a reálné a stanou se součástí vašeho života. Vždy pozitivně ovlivní vaše vědomí. Odhalíte totiž další část své minulosti a pomůže vám pochopit některé vaše konání a chování. A ještě něco, občas se do sebe naciťte a povídejte si se svojí duší, možná vás udiví, co všechno se dozvíte.

Chcete se dozvědět, kým jste byli v minulých životech a jak vás to ovlivňuje v tom současném? Přednášejícím na květnové Diochi akademii bude i Míla Lukášová, jedna z nejlepších terapeutek regresní terapie. Přihlašte se včas! Objednávka vstupenky