Čemu se mám v práci věnovat nejdřív? Bude lepší zaparkovat na prvním volném místě, nebo jet dál do centra? Kolik bytů mám projít před rozhodnutím o koupi? Půjdeme večer do restaurace, nebo se najíme doma? Kde jsou dvě stejné ponožky?
Poznáváte svou nerozhodnost?
Nejste sami.

Jakkoli to zní překvapivě, v běžném životě neustále řešíme obdobu nejtěžších problémů, jimiž se zabývají informatici. Od počítačů neočekáváme váhání, neefektivitu, ani lítost nad špatným rozhodnutím – proč tedy nevyužít počítačových postupů pro optimalizaci našich každodenních rozhodnutí?

Jak využít počítačové algoritmy při každodenním rozhodování
Brian Christian a Tom Griffiths

Usnadněte si svoje rozhodování pomocí  knihy Algoritmy pro život, která je strhujícím pojednáním o způsobech využití počítačových algoritmů v každodenním životě. Autoři dokázali proměnit poznatky z oblasti informatiky ve strategie k řešení mnoha problémů v běžném životě — od hledání partnera či partnerky po nalezení parkovacího místa, od řazení obsahu e-mailové schránky po pochopení fungování vlastní paměti. Všichni se musíme často rozhodovat, ačkoli se potýkáme s nejistotou, časovými omezeními, neúplnými informacemi a rychle se měnícím světem – a v této zábavné knize sahající napříč vědeckými obory nejen že najdete srozumitelně podané praktické rady, jak přitom efektivně využít čas, prostor a úsilí, ale současně pochopíte součinnost algoritmů a lidské mysli.ů informatiky nakonec nevypadá tak špatně. Na rozdíl od většiny jiných rad jsou tyto podpořeny důkazy."

"Žít podle poznatků informatiky nakonec nevypadá tak špatně. Na rozdíl od většiny jiných rad jsou tyto podpořeny důkazy."

V TÉTO DŮVTIPNÉ KNIZE SE MIMO JINÉ DOZVÍTE
Jaké algoritmy využíváme intuitivně a jaké bychom k nim měli přidat.
Co stojí za to udělat a kdy to včas nechat být.
Jakým způsobem dělit svou pozornost.
Kolik chaosu se vyplatí akceptovat.
Do jaké míry máme poznávat nové věci a kdy si užívat ty ověřené.
Jak vyřešit záhadu třídění ponožek.
"Intuitivně chápeme, že život je hledáním rovnováhy mezi novostí a tradicí, mezi nejnovějším a nejlepším, mezi riskováním a vychutnáváním si věcí, které známe a zbožňujeme. Vyvstává zde však otázka: jaký poměr vlastně hledáme?"

UKÁZKA Z KNIHY ALGORITMY PRO ŽIVOT

Kručí vám v žaludku. Zajdete do té italské restaurace, kterou už znáte a zbožňujete, nebo do té nedávno otevřené thajské? Vezmete nejlepšího kamaráda, nebo zavoláte nové známé, kterou byste rádi poznali blíže? Těžko rozhodnout – možná prostě zůstanete doma. Uvaříte jídlo podle osvědčeného receptu, co vám zaručeně vyjde, nebo na internetu zkusíte najít novou inspiraci? Dobře, tak nic, co kdybyste si tedy jenom objednali pizzu? Řeknete si o tu, co obvykle, nebo se zeptáte na speciální nabídku? Ještě než se dostanete k prvnímu soustu, jste už vyčerpaní. Myšlenka, že si pustíte hudbu, zhlédnete film nebo přečtete knihu – ale jakou? –, už se vůbec nejeví jako relaxace.
Každý den jsme neustále nuceni rozhodovat se mezi možnostmi lišícími se ve velmi specifickém rozměru – zkusíme nové věci, nebo zůstaneme u svých oblíbených? Intuitivně chápeme, že život je hledáním rovnováhy mezi novostí a tradicí, mezi nejnovějším a nejlep- ším, mezi riskováním a vychutnáváním si věcí, které známe a zbožňujeme. Vyvstává zde však stejná otázka jako v případě dilematu mezi hledáním a jednáním při honbě za bytem: jaký poměr vlastně hledáme?

Robert Pirsig ve svém klasickém díle z roku 1974, knize Zen a umění
údržby motocyklu, zavrhuje konverzační frázi „Co je nového?“.
Podotýká, že kdyby takovou otázku „někdo zodpověděl doslovně,
odpověď by byla nekonečnou přehlídkou nepodstatných maličkostí
a módy, naplavenin zítřka“. Navrhuje alternativu, jež je podle něj
mnohem lepší: „Co je nejlepšího?“
Realita však není tak prostá. Máme-li na paměti, že každá „nejlepší“
píseň a restaurace z řad vašich favoritů začala skromně jako
něco pro vás „nového“, uvědomíme si, že na světě existují další, zatím
nepoznané „nejlepší“. Nové věci si tedy nepochybně zaslouží
přinejmenším část naší pozornosti.
Obnošená pořekadla a aforismy toto napětí popisují, ale neřeší.
„Získávej nové přátele, ale staré si ponechej, noví jsou stříbro a staří
zlato“ a „Není života tak bohatého a vzácného, leč další přítel do něj
může vstoupit“ jsou jistě pravdivá úsloví; přinejmenším po stránce
rytmu jsou nezpochybnitelná. Nic však neříkají o poměru, dejme
tomu, „stříbra“ a „zlata“ zaručujícím nejlepší slitinu naplněného života.
Informatici se hledáním této rovnováhy zabývají již více než padesát
let. Mají pro ni dokonce název: explore/exploit tradeoff (kompromis
mezi zkoumáním a užíváním).

www.melvil.cz