Káva je dnes v hledáčku výživářů i požitkářů, pro každou skupinu z jiného důvodu. Pro většinu populace je nápoj z kávy denním chlebem, pro některé je drogou a pro jiné lahodnou meditací. Co vše se skrývá za tajemnými kávovými zrny omamné vůně?

První zmínky o kávě jsou samozřejmě opředeny legendami. Jedna z nich vypráví o dávném čase kolem roku 850 n. l., kdy si jeden habešský pastevec povšiml, že jeho ovce vždy neobyčejně ožijí, když se po celodenním pobytu na pahorkatinách napasou plodů z neznámého stále zeleného keře. Při zkoumání rostliny objevil bobule, které také ochutnal. O příznivém účinku zrnek později hovořil s opatem nedalekého kláštera, jenž se je rozhodl také vyzkoušet. Nakonec však prý plodinu nazval dílem ďábla a zrna hodil do ohně. Díky této náhodě došlo zřejmě poprvé k částečnému upražení kávy a uvolnění jejich aromatických složek. Byla to právě vůně kávy, která přiměla opata ke změně názoru. Zrna se rozhodl rozemlít a smíchal je s vodou. Vznikl tak povzbuzující nápoj, který opat popíjel společně s mnichy v klášteře.

Káva vychvalovaná i zatracovaná

Odborníci tvrdí, že káva obsahuje asi 200 látek, z nichž nejvýraznější jsou antioxidační látky (kterých káva obsahuje dokonce více než zelený čaj či některé druhy ovoce), kofein, niacin – vitamín B3 a vyšší obsah draslíku, fosforu, železa a hořčíku. Kvalitní a vhodně připravená káva ve správném množství tedy působí jako poměrně silný antioxidant, povzbuzuje trávení, srdeční a mozkovou činnost, prohlubuje dech a zvyšuje krevní tlak. V přiměřeném množství působí proti bolesti a kofein je vnímán dokonce jako protijed po požití alkoholu. V mozku kofein zvyšuje koncentraci dopaminu, hormonu štěstí a dobré nálady, proto káva působí také antidepresivně. Dalo by se říct, samá pozitiva… Ale ono to tak úplně není.

To, co nám káva poskytuje, rozhodně není zadarmo. Něco si od nás bere a záleží do velké míry na tom, v jaké podobě, v jakém množství a v jakou denní dobu si svůj šálek dopřejeme. Z již známých negativních účinků kávy na organizmus můžeme jmenovat především dehydrataci. Nadměrná konzumace kávy navíc způsobuje nervozitu, neklid, nesoustředěnost a ztrátu schopnosti jemné motoriky. Pojďme si ovšem posvítit i na ty méně známé, a přesto zcela zásadní informace a souvislosti…

Tím, že je káva především stimulantem, je vhodné ji konzumovat před intenzivní činností, předně fyzickou. Připraví tělo na výkon spuštěním složitých chemických reakcí. V důsledku jsme vnímavější, rychlejší, silnější, svaly jedou naplno, jsme v tzv. pohotovostním režimu, tedy připraveni na útok či útěk… Díky kofeinu, který podporuje tvorbu glukózy, coby energetické zásobárny svalů, a tím prodlužuje působení adrenalinu, jsme schopni držet maximální výkon déle. Adrenalin se samotným výkonem zase odbourává. Pokud kávu popíjíme v klidu, posedáváme a fyzický výkon nenastane, káva má přesně opačný účinek. Cítíme se brzy unavení, fyzicky i mentálně. Proč? Protože se naše tělo vyčerpá odbouráváním a odplavováním právě těch stresových hormonů (především adrenalinu), které se v reakci na konzumaci kávy začnou vyplavovat.

Na čem se odborníci neshodnou, je výrazný vliv kávy na acidobazickou rovnováhu těla. Káva organizmus zakyseluje, to potvrzuje celá řada lékařů a léčitelů hlásících se k celostnímu přístupu ke zdraví. Tím, že se acidobazická rovnováha organizmu naruší směrem ke kyselosti (ke kyselému pH), tělo učiní v obraně (pro zachování vnitřní stálosti těla, tzv. homeostáze) vše proto, aby rovnováha opět nastala. Co přesně udělá? Začne odplavovat zásadotvorné prvky jako hořčík, vápník, zinek a selen z kostí, tkání a zubů a využívat je tak k obnovení potřebné hladiny pH v tělesných tekutinách.

Patříte mezi fanoušky tohoto lahodného nápoje? Je káva vaší vášní? Pro mě ano. Již léta hledám způsoby, jak minimalizovat negativní účinky kávy a naopak těžit z toho, co dobrého nám tento omamný nápoj nabízí.

Příprava, množství a kombinace s ostatními potravinami

Řada lékařů vám řekne, že 2 – 3 šálky kávy denně jsou v pořádku, některé zdroje uvádí i šálků 6. Co však máme na mysli šálkem? Je obrovský rozdíl mezi českým „turkem“ v třídecáku a malým Espressem, jak co do obsahu kofeinu, tak kvality a zdravotního přínosu výsledného nápoje.

Předně, množství kofeinu v kávě závisí na přípravě. Kávová zrna by se měla zpracovávat do několika málo týdnů po upražení, to tvrdí fajnšmekři. Káva by vůbec neměla přijít do kontaktu s vařící vodou, běžná teplota, která se uvádí jako ideální pro přípravu kávy od té rozpustné, přes Turka až po Espresso je kolem 80 stupňů Celsia. Pokud kávu zalijeme vařící vodou, znehodnotí se a navíc dojde k louhování nežádoucích látek, které pozmění chuť, vůni i kvalitu nápoje.

Také platí, čím déle necháme kávu louhovat, tím více kofeinu a dalších nežádoucích látek se z ní uvolní. Občas ještě zaslechnu, jak si někdo postěžuje, že by ho malé Espresso zabilo, raději si nechá připravit českou specialitu, tzv. „presso“ neboli „bazén.“ Je to přesně naopak. Pokud je mašina na Espresso správně nastavená, voda má správnou teplotu a tlak, malé Espresso je čirou esencí toho nejcennějšího, co nám kávové zrno nabízí. Navíc obsahuje minimum kofeinu, v porovnání s ostatními kávovými nápoji. Ano, je to tak. Pokud toužíte po větším šálku, ne náhodou do malého espressa (30 – 40 ml) Italové od pradávna přidávají trochu teplé vody, a dostanou tzv. Espresso Lungo – prodlouženou kávu nebo Americano – kávu ve větším hrnku. Rozhodně se nedoporučuje nechat vodu prolévat dávkou kávy do většího množství. Znehodnotí se kvalita výsledného nápoje i váš požitek z ní a v důsledku se umocní i její negativní účinky.  

Káva a mléko – synergie či věčný boj?

Jak je to s kávou a mlékem? Těžko říct, kde a za jakých okolností vymysleli kávu s mlékem. Italové popíjí tzv. Caffé Latte coby snídaňový pokrm, občas ho dávají i dětem. Mají pravdu, mléko zaplní žaludek a stane se z něj potravina, tedy přináší falešný pocit zasycení. Jiná pozitiva tento nápoj nenese. Toto konstatování bude zřejmě zklamáním pro všechny milovníky Caffé Latte i Cappuccina. Výzkumy z posledních let totiž dokazují, že tato kombinace páchá pěknou paseku, z určitého úhlu pohledu je až vražedná.  Není to mléčná bílkovina, ale mléčný tuk, který se s černou kávou nesnese. Boj černé kávy a mléčného tuku působí velice špatně na dvanácterník, který pak v křeči stáhne svoje hladké svalstvo a následně začne vyřazovat z provozu slinivku břišní. Dále pak zablokuje i celý žlučník. Jestliže nám žlučník z jakéhokoliv důvodu řádně nefunguje, máme zaděláno na mnohé další zdravotní problémy.

Jak si tedy kávu vychutnat co nejzdravějším způsobem?

Rozhodně pít kávu černou, správně připravenou, ideálně bez cukru a rozhodně ne v kombinaci s mlékem ani mléčnými výrobky. Kombinace oblíbeného větrníku s kávou je tedy zřejmě zapovězena. S ohledem na biologické hodiny našeho těla a funkci orgánů je vhodné kávu konzumovat spíše v odpoledních hodinách, tedy po obědě, pokud součástí jídla nebyly mléčné výrobky, anebo později po poledni. Lahodný šálek doplňte sklenicí vody (pokud bude s citrónem, ještě lépe kvůli vyrovnání acidobazické rovnováhy) a na chvíli se zastavte. Odložte všechny starosti a pracovní plány a jen buďte, pozorujte a dopřejte si chvíli pro sebe. Meditujte. Po kávě nechť se dostaví žádoucí fyzický výkon: procházka se psem, hodinka v posilovně, lekce Pilates…

Pro mě je chvíle s kávou MEDITACÍ. Zastavím se a jsem čistě jen pozorovatelem veškerého dění. Piji kávu, tedy jsem!

 

ZAJÍMAVOSTI ZE SVĚTA KÁVY

  • Kávovník arabský, neboli Arabica je nejcennější odrůdou kávy a také nejdražší. Tvoří asi 75% světové produkce a je velmi ceněna pro svou lahodnou chuť s méně či více znatelnou kyselostí (také v závislosti na pražení a na další úpravě). Obsah kofeinu v zrnu je do 1,5%. Zrnko Arabiky poznáte podle zatočené rýhy uprostřed.
  • Kávovník statný, neboli Robusta tvoří asi 20% světové produkce. Chuť pražených kávových zrn je výrazně zemitější a hořká. Obsah kofeinu je vyšší, kolem 3%. Zrnko Robusty poznáte podle rovné rýhy uprostřed. Většina prodávané kávy je směsí Arabiky a Robusty pro vyváženost kyselosti a hořkosti. Namíchat poměrově správnou směs a ještě ji vhodně upražit a následně vykouzlit lahodný nápoj je opravdové umění.
  • Pravá turecká káva se připravuje ve speciální mini konvičce, tzv. džezvě, a nechá se 3–4x vzkypět společně s cukrem a kořením (kardamomem), nikdy se však nenechá dojít k varu.
  • Pravé italské Espresso (30 – 40ml) či Ristretto (20ml) vzhledem k přípravě obsahuje minimální dávku kofeinu, oproti tomu si drží velmi výraznou a lahodnou chuť.
  • Můžete si vychutnat i zelenou kávu, uchovává si mnohem více hodnotných látek než její pražená varianta. 

Tip DIOCHI: Pokud si už nemůžeme odříct kávu s mlékem a cukrem, je zde první pomoc – Gerocel kapky nebo Gerocel kapsle, které podpoří regeneraci slinivky.