Když nás bolí hlava tak moc, že máme pocit, jako by v ní desítky dělníků bušily a tloukly jako při bourání domu, není to nic příjemného. Každý z nás si to utrpení dovede přestavit. U někoho se bolesti hlavy, migrény a podobné potíže objevují jen občas. Jsou jako nevyžádaní návštěvníci, kteří přicházejí, kdy se jim zlíbí. Pro jiné jsou ale každodenní realitou.
Statisticky se bolesti hlavy častěji vyskytují u žen než u mužů.
Jde o velmi rozšířený problém – více než 70 procent lidí uvádí, že je bolest hlavy, ať už jakéhokoli typu, alespoň jednou v životě potkala. Občasné bolesti hlavy trápí přibližně 55 procent populace. Chronické bolesti, tedy takové, které se vyskytují alespoň 15 dní v měsíci po dobu delší než tři měsíce, patří mezi deset nejčastějších neurologických onemocnění. Tenzní bolesti hlavy a migrény jsou druhým a třetím nejčastějším onemocněním na světě. Častější je pouze zubní kaz.
Nejčastější typy bolesti
Nejčastějším typem bolesti hlavy jsou tenzní bolesti. Jedná se o tupý tlak, který může z ramen a šíje přecházet po stranách hlavy až do čela a trvat až sedm dní. Migréna, druhá nejčastější bolest hlavy, je charakterizována středně silnou až silnou pulzující bolestí. Záchvaty migrény mohou trvat až tři dny a mohou být doprovázeny symptomy jako ztráta chuti k jídlu, nevolnost, zvracení a závratě. V případě aury / oční migrény se mohou objevit také poruchy řeči nebo zraku, a dokonce i ochrnutí. Jednoho člověka z 1 000 postihují ty nejtěžší záchvaty bolesti v podobě clusterových bolestí hlavy. Objevují se jednostranně v oblasti očí a spánků přibližně osmkrát denně a trvají až tři hodiny. Clusterové bolesti hlavy se vyskytují převážně u mladých mužů ve třetí nebo čtvrté dekádě jejich života a střídají se s obdobími bez příznaků. Pro vyloučení nádorů jsou pro diagnózu důležité snímky mozku.Bolesti na stopě
Pro mnoho nemocných je snazší popsat, co je bolí než jaký typ bolest i mají. Z místa, kde se bolest ozývá, pak lze také vyvodit závěry o jejím typu, příčinách a možných způsobech léčby.• Bolesti v oblasti čela: Obvykle jsou způsobeny přetížením svalů a fascií v horní části zad, krku, hlavy nebo v oblasti obličeje (oči a žvýkací svaly). Nevyvážené, jednostranné pohybové návyky v každodenním životě vedou časem k velkému přetížení a spolu s ním i k bolestem hlavy.
• Bolesti v týle: Bolesti v zadní části hlavy jsou obvykle neškodné a tenzní. Jedná se o tupý tlak, objevuje se často na obou stranách a může se šířit po stranách až do čela. Důležité upozornění: Pokud se u vás objeví závratě, nevolnost, zvracení nebo příznaky ochrnutí, stejně jako poruchy řeči, chůze nebo vidění, měli byste rozhodně rychle vyhledat lékaře.
• Bolesti na spáncích: Obvykle se vyskytují jako součást primárních forem bolestí hlavy, například tenzní či clusterové bolesti hlavy nebo migrény. Často jsou vyvolány psychosociálním stresem, tlakem a napětím v oblasti hlavy a obličejových svalů. Dalšími možnými příčinami jsou špatný zrak nebo nesprávně používané zrakové pomůcky.
• Jednostranné bolesti hlavy: Bolest pouze na pravé nebo levé straně je charakteristická pro záchvaty migrény nebo pro trigeminální autonomní poruchu clusterové bolesti hlavy. Může se objevit nevolnost a zvracení a příznaky aury (citlivost na hluk, pachy a světlo). Pro clusterové bolesti hlavy jsou charakteristické především zarudlé a slzící oči. Diagnózu stanoví lékař.
KDY JSOU BOLESTI HLAVY NEBEZPEČNÉ?
Bez ohledu na to, jakou konkrétní oblast hlavy bolesti zasahují, nemusí být samy o sobě nebezpečné. Jak ale poznáte, jestli se jedná o primární, nebo sekundární typ bolesti hlavy, případně dokonce o urgentní stav? To je důležitá otázka, protože bolestivé sekundární symptomy se mohou podobat primárním bolestem hlavy. V medicíně existuje několik varovných příznaků („red flags“), kvůli nimž bývají pacienti po pečlivé anamnéze důkladněji vyšetřeni, v případě potřeby i pomocí moderních zobrazovacích metod. Lékaře byste měli navštívit co nejdříve, jakmile:• se objeví paralýza, poruchy smyslů, zraku a rovnováhy, slzení očí, silné závratě a horečka,
• bolesti hlavy přetrvávají déle než deset dní v měsíci,
• zaznamenáte poruchy vědomí, například nedostatečnou orientaci v čase, místě a ve vztahu k sobě sama,
• se bolest hlavy poprvé objeví ve věku nad 40 let,
• bolest trvá neobvykle dlouho (několik dní) a je neobyčejně silná,
• se bolest i přes léčbu zhoršuje,
• bolest vystřeluje do krku.
MIGRÉNA
Migréna je jednou z nejčastějších forem bolesti hlavy. Pravidelnými záchvaty migrény trpí mnoho dětí a přibližně deset procent všech dospělých Evropanů středního věku. Ženy jsou postiženy přibližně dvakrát častěji než muži, mají v průměru silnější bolesti a musí snášet delší záchvaty. (Pozn. red.: pro ČR se uvádí, že migrénou trpí více než milion, některé údaje hovoří až o 1,7 milionu lidí a vážnější formu má 300 000 postižených.)Před pubertou se migréna vyskytuje ve čtyřech až pěti procentech případů, ale bez rozdílu mezi pohlavími. Tyto údaje naznačují, že hormonální vlivy by mohly hrát roli spouštěče migrény. Většina pacientů s migrénou je ve věku mezi 35 a 45 lety, s rostoucím věkem se závažnost a četnost záchvatů migrény u žen i mužů snižuje. Typické příznaky migrénové ataky, jako jsou bolesti hlavy, nevolnost, citlivost na pachy a hluk, patří k nejznámějším projevům bolesti vůbec.
LÉKAŘSKÝ POHLED NA MIGRÉNU
Nejprve jeden důležitý fakt: Výzkumy zatím nedokázaly jednoznačně objasnit, co přesně se v mozku během migrény děje. Existují různé hypotézy, které se vzájemně doplňují a s jejichž pomocí se lékaři snaží přiblížit k zastřešujícímu vysvětlujícímu modelu.Lékaři se dnes shodují na tom, že v případě migrény se jedná o dočasnou funkční poruchu mozku, která má biologické příčiny. Může být vyvolána vnějšími i vnitřními podněty (spouštěcími faktory).
Četné studie potvrzují, že podněty vycházejí z mozkového kmene, který je také známý jako „centrum migrény“ nebo „generátor migrény“. Dochází zde k nadměrné aktivaci nervových buněk. Mozkový kmen vysílá prostřednictvím mezistanice nervové signály do různých oblastí mozku, především do mozkové kůry.
Pátý hlavový nerv, trojklanný nerv, také přijímá signály z centra migrény. Jeho četná nervová vlákna (C-vlákna) mají obzvláště velký počet receptorů bolesti. Trojklanný nerv je rovněž prostřednictvím jemných větví ve stěnách cév neoddělitelně spojen se všemi cévami v mozku. Pomocí těchto větví také mimo jiné řídí šířku a průchodnost cév. Pokud je trojklanný nerv silně stimulován, dochází v těle ke zvýšenému uvolňování látek, které mají funkci „poslíčků“, přičemž obzvláště důležitou roli zde hraje neurotransmiter CGRP (zkratka z angl. calcitonin generelated peptide). Spolu s dalšími neurotransmitery způsobuje rozšíření cév a jejich větší propustnost: Uvolňují se zánětlivé bílkoviny a další látky obsažené v krevní tekutině. Výsledkem je tzv. sterilní neuronální zánět – zánět cév s otokem mozkové tkáně a mozkových blan, který způsobuje záchvaty bolesti hlavy. Pulzující bolest je zprostředkována vlákny trojklanného nervu, jež bolest vedou.
Jaké faktory mohou vyvolat migrénu? Zaměřte se na spouštěče
Od biologických faktorů je třeba jasně odlišit klíčové podněty migrény, tzv. spouštěče. Jedná se o individuální podněty výše popsané nadměrné aktivity, které mohou být u každého pacienta s migrénou jiné. Spouštěče do určité míry „zažehnou“ biologicko-genetické faktory, které činí člověka náchylným k migrénám.Hani, tady box
Neurologové poukazují na následující spouštěcí faktory:
• nikotin
• kofein
• některé potraviny a pochutiny, které mění koncentraci neurotransmiteru serotoninu v těle (počáteční zvýšení serotoninu v těle, následované rychlým poklesem), například červené víno
• změny rytmu spánku a bdění („víkendová migréna“)
• velké výkyvy teploty (například vliv saunování)
• změna počasí
• nedostatek vitamínu D
• hormonální výkyvy (menstruace, ovulace)
• blikající světlo
• hluk
• stres
• úleva po stresu
Zejména v případě, že u vás záchvat migrény způsobuje hned několik klíčových faktorů, je téměř nemožné se jim všem vyhnout. Koneckonců, některé z nich stejně nemůžete ovlivnit: stres se v každodenním životě rychle objevuje, počasí si dělá, co chce, a spát každou noc stejný počet hodin není vždy možné. Samozřejmě, že obecně uděláte pro své tělo něco dobrého, pokud se vyhnete například alkoholu a potravinám s obsahem glutamátu, stejně jako mnoha výše zmíněným spouštěčům. Nemusíte však nutně změnit celý svůj život, abyste migrénu zmírnili nebo zavedli rozumná preventivní opatření.
DOPORUČENÉ METODY LÉČBY
Ke zmírnění záchvatů migrény doporučují mnozí lékaři užívání léků, a to již při prvních příznacích a ve vysokých dávkách. Z tohoto pohledu jsou na počínající bolest a mírné záchvaty správnou volbou NSAID (nesteroidní antirevmatika, například Diclofenac nebo léky s účinnou látkou naproxen) nebo analgetika. Obzvláště oblíbená je účinná látka kyselina acetylsalicylová (ASA), kterou pravděpodobně znáte pod obchodním názvem Aspirin. Ibuprofen a analgetikum paracetamol se při mírných migrénách také často používají. Existují rovněž kombinované přípravky s kyselinou acetylsalicylovou, paracetamolem a kofeinem.Lékaři doporučují pacientům se středně těžkými nebo těžkými záchvaty migrény užívat tzv. triptany. Ty mají zmírnit bolesti hlavy i doprovodné příznaky během prvních dvou hodin, ale během fáze aury jsou neúčinné.
Transkraniální magnetická stimulace (TMS)
Pacienti, u nichž migréně předchází aura, by mohli mít prospěch z terapie magnetickými vlnami. Naznačují to výsledky americké studie.Celkem 164 testovaných osob dostalo domů speciální síťovou cívku, kterou si v případě hrozící ataky mohly samy přiložit na zátylek. Výsledek: u 39 procent testovaných osob bolest zmizela během prvních dvou hodin a do dvou dnů se již neobjevila. Ve srovnávací skupině s atrapou cívky to však bylo 22 procent.
Zdá se tedy, že terapie magnetickými vlnami může vést ke slibným výsledkům alespoň u některých pacientů s migrénou. Nejsou však známy žádné studie, které by prokázaly jednoznačnou účinnost této metody. Kromě toho jsou přístroje potřebné k terapii často velmi drahé. Než tedy investujete čtyřcifernou částku, vyzkoušejte nejprve naše cvičení. Ta jsou zdarma a ve většině případů vám mohou pomoci lépe.
Akupunktura
Akupunktura se využívá při celé řadě zdravotních potíží a onemocnění. U většiny z nich ale chybí důkazy o dlouhodobém účinku – a to platí i pro migrény. Podle jedné čínské studie může elektroakupunktura snížit počet záchvatů a zkrátit jejich trvání. Účinky léčby jsou však spíše mírné, a jestli přetrvávají i dlouhodobě, zatím není jasné.Znamená to, že jde jen o nějaké „hokus pokus“ metody? To rozhodně netvrdíme. Přesto je důležité vědět, že dlouhodobá účinnost akupunktury při migrénách zatím nebyla prokázána. Je dobré mít na paměti i to, že pacienti ve zmíněné studii podstupovali léčbu pětkrát týdně, a to po několik týdnů. To už je docela časově náročné, co říkáte?
Botox
Od roku 2016 doporučují američtí lékaři při neurologických poruchách botulotoxin, zkráceně botox. V případě chronických migrén prý zvyšuje počet dnů bez bolesti hlavy. Doporučení vychází ze dvou studií, v nichž však byly zřetelné placebo účinky. U epizodických migrén s méně než 15 dny bolesti za měsíc nebyl zjištěn vůbec žádný přínos. Navíc je každá léčba botoxem drahá, nemluvě o možných vedlejších účincích.Co ještě lékaři doporučují?
Kromě zmíněných forem léčby doporučují lékaři a terapeuti při záchvatech migrény také obecná opatření, jako například:• vytrvalostní sporty jako běh, plavání nebo jízda na kole,
• relaxační techniky, jako je Jakobsonova progresivní svalová relaxace, nebo
• Kneippovy vodoléčebné procedury.
Jistě jste našli svůj individuální postup, abyste záchvaty migrény snášeli alespoň o trochu lépe. To je však jen slabá útěcha, jestliže se bolest s nepěknou pravidelností vrací, nebo se dokonce stále zhoršuje. Pokud tedy jde o snížení četnosti, intenzity a doby trvání záchvatů, dobrá rada je drahá: bez ohledu na to, zda používáte léky, akupunkturu, magnetické pole nebo botox.
Migrénu jako komplexní onemocnění mozku nelze v současné době vyléčit. Ani naše terapie metodou Liebscher & Bracht nedokáže s mnoha jejími příčinami pomoci – v současné době toho není schopen nikdo – ani medicína. Ale: příznaky migrény můžete mít velmi dobře sami pod kontrolou!
Dobrá zpráva pro vás tedy zní: I když se záchvaty migrény čas od času objeví i v budoucnu, můžete si v rámci nefarmakologické léčby od příznaků bolest i hlavy sami účinně ulevit. Informace a cvičení vám k tomu poskytuje vše, co potřebujete. Budete tak méně náchylní k možným spouštěčům a optimálně vybavíte sami sebe i své tělo pro budoucí záchvaty migrény. Čím lépe se totiž během období bez příznaků normalizuje (uvolní) napětí ve vašich svalech a fasciích, tím větší je šance, že se u vás:
• sníží četnost atak,
• budou méně silné a
• po záchvatu se dříve začnete cítit lépe.
Proč? Protože všechny svaly a struktury, které působí na krční páteř, se mohou nepřímo podílet na bolestech hlavy. Pokud se na tyto struktury zaměříte pomocí našich cvičení, budete mít vy sami na tento spouštěč zásadní vliv. Platí to jak pro migrény, tak pro tenzní bolesti hlavy.
Jednotlivé cviky, které mohou ulevit od bolestí hlavy, najdete v knize Rolanda Liebscher Brachta a Dr. Petry Brachtové Hlava: Účinná pomoc při bolesti, vydalo nakladatelství Kazda, www.knihykazda.cz.
