ČESKÁ TRANSPERSONÁLNÍ KONFERENCE 2016 - Praha 23. - 24. dubna

„REVOLUCE VĚDOMÍ A VNITŘNÍ TRANSFORMACE" - hlavním hostem MUDr. Stanislav Grof

Celé generace lidí byly vychovávány v duchu materialistických hodnot. Tento světonázor vyhovoval politickému i vědeckému spektru vůdčích osobností i jejich zájmům. Holistický přístup k člověku a lidskému zdraví byl celé roky potlačován a vše se orientovalo na hrubé materiální a materiálně vědecké principy a postupy. Doba se ale mění.

Materialistické vnímání světa už nestačí k pochopení současné reality a k řešení globálních problémů. „Vlády a další instituce se sice snaží řešit krizi, ale řeší ji stejnými strategiemi a postoji, které ji vyvolaly. Nejdříve je ale nutné pochopit psychologické a společenské síly, které jsou za danou situaci odpovědné, a to především, že politické, kulturní, ekonomické nebo ekologické problémy, kterým čelíme, odrážejí emoční, morální a spirituální stav soudobého lidstva" říká jeden z významných současných myslitelů, zakladatel transpersonální psychologie a hlavní mluvčí konference prof. MUDr. Stanislav Grof.

S globálními problémy a krizí souvisí i problémy jednotlivců. I v tomto případě stojí v pozadí všeho nesprávné chápání světa.
„Dlouho jsme byli udržováni v iluzi a falešné naději, že zvýšení materiálních statků může samo o sobě od základu změnit kvalitu našeho života, přinést nám vnitřní pohodu a štěstí. Ale ukázalo se, že spokojenost nám to nepřineslo. Naopak, celkově dochází ke ztrátě smyslu života a hodnot. Lidé začínají pátrat po alternativách a nacházejí je ve spirituálním hledání. Jediným řešením je obrátit se dovnitř a rozpustit vzorec „honby za fatou morgánou štěstí" v prožitkové práci. Úplná spokojenost pochází nakonec z prožitku spirituální dimenze naší existence," uvádí Stanislav Grof.
Stanislav Grof na základě více jak padesátiletého studia zvláštních stavů vědomí potvrzuje, že při systematické spirituální praxi s hlubokými osobními prožitky se zvyšuje schopnost radovat se ze života, dochází k uvědomění si hlubokého spojení s ostatními lidmi, přírodou a celým vesmírem. Na druhé straně se výrazně snižuje agresivita, celkově se zvyšuje soucit a tolerance. Transpersonální etiku můžeme jednoduše shrnout slovy: „Ti, kdo jsou více v kontaktu sami se sebou a s hlubšími univerzálními hodnotami, mají přirozeně sklon jednat tak, aby neškodili," říká Grof. Jeho závěry potvrzuje i řada současných výzkumů.
„Potřebujeme jak nové strategie, které by nám umožnily transformaci destruktivních sklonů, jako je zhoubná agrese a neukojitelná chtivost, tak hlubokou revizi našeho hodnotového systému a vědeckého světonázoru" dodává Grof.

K odmítnutí takto nastaveného vnímání světa došlo již v generaci květinových dětí. Tehdy poprvé začala velká část společnosti zpochybňovat aktuální světový názor. Lidé viděli možnost jiného způsobu fungování, jiného vztahování se k druhým a ke světu, který nebyl založený na starém materialistickém paradigmatu. Kontrakultura 60 – let, která se soustředila kolem univerzit a bouřila se proti konformní západní kultuře, hledala nové formy prožívání posvátna.
Pro hluboce prožívanou nenáboženskou spiritualitu je základním aspektem prožitek, uvědomění si jednoty světa a propojení se s ostatními lidmi, živými bytostmi, s přírodou a celým vesmírem. Bylo to právě hnutí hippies, které založilo ekologické hnutí, bojovalo proti rasismu, rozpoutalo sexuální revoluci a vedlo ke změně pojetí sebe sama. Postupně došlo i k ocenění meditace a jógy, které velice úspěšně zakořenily v západní kultuře.

Mocnou silou, která vešla do popředí zájmu veřejnosti i odborníků a která s touto kontrakulturou částečně souvisela, bylo spuštění moderního výzkumu vědomí na bázi psychedelik. Začaly se zkoumat účinky umělých i přírodních psychedelických látek na lidské myšlení, vědomí i mozkové funkce. Stanislav Grof, který s LSD v této době pracoval, ho vnímal jako nástroj pro psychiatrii a přirovnal ho k mikroskopu pro biologii, nebo teleskopu pro astronomii. LSD hodnotil jako nástroj, který otevírá oblasti, k nimž běžní psychiatři nemají přístup. Výzkumy vědomí probíhaly od konce čtyřicátých do konce šedesátých let a byly prezentovány ve stovkách vědeckých prací, knih a vědeckých setkáních. Nutno zmínit, že Čechy patřily také mezi země, ve kterých probíhal v řadě center rozsáhlý výzkum.
Tento trend byl však ve světě a i v bývalém Československu velmi brzy potlačen. Kvůli nekontrolovatelnému masovému užívání, které se rozšířilo mezi zejména mladou populaci, došlo v sedmdesátých letech k cenzuře nebývalého rozměru a k zákazu psychedelických látek.
Slibně se rozvíjející výzkum byl zastaven a vše se vrátilo do původních kolejí. Současný nově otevřený výzkum, tak obnovil naději k využití léčebného a transformativního potenciálu zejména v oblasti duševního zdraví. Zaměřuje se na léčení depresí, úzkostí, závislostí či následků prožitých traumat. Přestože výzkumných dat zatím není mnoho, i tak odborníky překvapuje vysoká míra účinnosti této léčby.

„Snahy o přehodnocení vnímání a myšlení směrem k holističtějšímu přístupu tu už v minulosti byly, ale je to skutečně až dnes poprvé, kdy se otázka propojení vědy a duchovnosti pomalu dostává do centra pozornosti", uvádí kulturoložka Kamila Němečková. Spiritualita se ve vědě opět stává povoleným tématem bádání a současné převažující pojetí v psychologii nahlíží na člověka jako na bio-psycho-socio-spirituální bytost.

Zvýšený zájem o osobní vnitřní růst jsme zaznamenali po pádu hranic a přelil se do mnoha proudů alternativní spirituality. Spiritualita se stává i výnosným prodejním artiklem. „Spirituální supermarket" nabízí „kondenzované duchovno" vedle zajímavých aktivit a osobností, které dokáží inspirovat a pomoci. Jak může ale běžný člověk rozlišit pomatence, obchodníky bez skrupulí a jedince, kteří v této hluboce odduchovněné době mají schopnost předat něco ze svého poznání? Tolik potřebná schopnost rozlišování je obecně v oblasti spirituality na nízké úrovni. Co tady dlouho chybělo a co se nyní pokoušíme nabídnout, je diskurz o spiritualitě a transpersonálním přesahu na odbornější úrovni. Naší snahou je přinést do obecného povědomí odpovídající informace, které mohou lidem napomoci v lepší orientaci," dodává Kamila Němečková.
Ve vědě už delší dobu můžeme zaznamenat komunitu vědců různých disciplín, kteří se snaží zrevidovat staré materialistické paradigma. A to je zároveň se studiem spirituality na odborné úrovni dnes nesmírně důležité. „Věda má ve společnosti ohromnou prestiž, a pokud je její poslání zřetelně antispirituální, pak vážně potlačuje zájem lidí rozvíjet vlastní spirituální hledání a má i negativní dopad na celospolečensky vnímané hodnoty," uzavírá Stanislav Grof.