• skloňovaný název nemoc: alzheimerovou chorobou
• související produkty: ;;937 ;;941 ;;953 ;;956
• Skloňování 2: Alzheimerovu chorobu
• Id hlavního postiženého orgánu: 1108

Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění mozku projevující se ztrátou nervových buněk v některých částech mozku. Jedná se o nejčastější typ demence, tzn. ztráty kognitivních schopností u osob starších 65 let. K prvním příznakům patří poruchy paměti, postupně se přidává poškození kognitivních a intelektuálních, ale i fyzických schopností.

Onemocnění se projevuje řadou příznaků, např.: rychlým zapomínáním, opakování stejných otázek, ztrácením předmětů a jejich odkládání na nesprávná místa, obtížné hledání správných slov, mezery v řeči, používání nesprávných slov či jednodušších slov pro složitější myšlenku, problémy s nalezením cesty, ztrácení se, výkonných funkcích, obtíže s plánováním relativně jednoduchých aktivit, problematické chování − apatie, deprese, úzkost, vznětlivost a bludy.

• skloňovaný název nemoc: alzheimerovou chorobou
• Skloňování 2: alzheimera
• Id hlavního postiženého orgánu: 853

Alzheimerova choroba je chronické onemocnění nervové soustavy. Dnes je jednou z hlavních příčin vzniku demence. Se zvyšováním věku se i zvyšuje riziko vzniku této choroby. Nemoc je charakteristická hlavně tím, že v mozku zanikají některé z neuronů. Mozek není tak plně funčkní. 

• skloňovaný název nemoc: demencí
• související produkty: ;;937 ;;941 ;;938
• Skloňování 2: demenci
• Id hlavního postiženého orgánu: 853

Demence je v rozvinutých zemích jedním z největších problémů medicíny 21. století. Způsobuje úmrtí podstatné části populace vyššího věku. Demenci můžeme označit za poruchu mozkové funkce, která souvisí se zhoršením orientace v prostoru, s poruchami paměti, poruchami chování, se snížením intelektu, ztrátou schopnosti a vůle vykonávat určité činnosti (abulie) a v těžkých případech se ztrátou soběstačnosti. Zhoršení paměti a úsudku je takové, že narušuje běžný život. Postižena je zejména novopaměť, ale i uchování a vybavování nových informací. Nemocný stále obtížněji vnímá více věcí najednou, nezvládne např. konverzaci s více osobami a má potíže s přesunem pozornosti z jednoho tématu na druhé.

• latinsky: Depressio
• skloňovaný název nemoc: depresí
• související produkty: ;;942 ;;937 ;;941 ;;929 ;;963 ;;946
• Skloňování 2: depresi
• Id hlavního postiženého orgánu: 853

Deprese je závažná, dlouhotrvající porucha psychiky projevující se snížením až vymizením schopnosti prožívat potěšení, pokleslými náladami jedince a patologickým smutkem. Je to nejčastější psychické onemocnění, dvakrát častější u žen než u mužů. Někdy se objevuje fáze deprese, které se střídají s euforickými manickými stavy – bipolární porucha.

Častá je také tzv. zimní deprese v důsledku nedostatku světla v zimních měsících.
Dotyčný pociťuje často zmar a beznaděj, nedostatek motivace, neschopnost cítit potěšení (ahedonie), úzkost a osamocenost, pocity bezcennosti nebo viny, také je někdy zvýšená agrese, malou sebedůvěru, únavu, zhoršenou pozornost a soustředění. Jedná se o závažný, dokonce někdy i život ohrožující stav. Reakce postiženého jedince na tento duševní stav je různá. Dotyčný může být podrážděný, agresivní a zlomyslný, nebo naopak unavený, tichý a klidný. Většinou mizí radostné reakce na pozitivní podněty a jedinec se může okolí jevit jako cynik. Deprese se léčí antidepresivy, často v kombinaci s psychoterapií.

• latinsky: balbuties
• jiný název: balbutismus
• skloňovaný název nemoc: koktavostí
• související produkty: ;;937 ;;942 ;;963
• Skloňování 2: koktavost
• Příčiny z pohledu alternativní medicíny:

  
  

• Id hlavního postiženého orgánu: 1108

Koktavost (též zejména odborně balbutismus, balbuties) je řečová porucha, při které je plynulost řeči neúmyslně přerušována opakováním jednotlivých slabik či částí slov nebo jejich nechtěným prodlužováním. Řeč je v některých případech proložena neúmyslnými pauzami, kdy koktavý člověk není schopen vydat žádný zvuk, tzv. řečové bloky. Lidé, kteří koktají, vědí, co chtějí říct. Mohli by to říct třeba stokrát, ba tisíckrát, kdyby nekoktali. Přesto navzdory všemu svému úsilí nejsou schopni plynule a bez námahy promluvit. Všeobecně vžitá představa, že koktavost se vyznačuje pouze rychlým opakováním několika slabik, není tedy pravdivá. Lidé trpící touto poruchou bývají označováni jako balbutici.

Nechtěné opakování částí slov a protahování samohlásek představuje spíše mechanismus, který má toto opakování částečně eliminovat. Pro balbutika může jeho řečová porucha představovat závažný psychologický a emocionální problém. Mnozí balbutici se snaží vyhýbat se mluvení na veřejnosti nebo se snaží záměrně nepoužívat taková slova, u kterých předpokládají vznik řečového bloku. Když se osoby, které koktají, pokoušejí překonávat toto mimovolné narušení své řeči, často začínají při rozhovoru odvracet oči, pohazovat hlavou, třást rty, pomrkávat očima, jinak řečeno začínají s řečí zápasit. Koktavost je často spojována s úzkostlivostí koktavého, ve skutečnosti zde však nebyla prokázána žádná souvislost (často naopak úzkostlivost vzniká až jako následek koktavosti). U koktavých lidí také nebyla zjištěna nižší inteligence než u zbytku populace.
Koktavost neznamená ve své podstatě problém s fyziologickou produkcí řeči ani s převáděním myšlenek do mluvené podoby. Pokud odhlédneme od jejich řečových problémů, jsou lidé postižení koktavostí z klinického hlediska „normální“.

Koktavost se u mnohých balbutiků mění v průběhu času i v závislosti na konkrétních situacích a často je spojena s množstvím stresu při určitých činnostech. Pro mnoho balbutiků je tak například velkým problémem telefonování a stres, který při telefonickém hovoru pociťují, může výrazně negativně ovlivnit projevy jejich řečové poruchy.

• latinsky: hemikrania
• jiný název: bolest hlavy, hemikranie
• skloňovaný název nemoc: migrénou
• související produkty: ;;933 ;;931 ;;935 ;;937 ;;932 ;;964 bolest hlavy;859;932 bolest hlavy;859;964
• Skloňování 2: migrénu
• Id hlavního postiženého orgánu: 853

Migréna je chronické onemocnění s opakovanými středně těžkými až silnými bolestmi hlavy, obvykle na jedné polovině lebky. Kromě hlavy zasáhne záchvat migrény celý organismus. Doprovází ji řada příznaků souvisejících s nervovou soustavou, která není člověkem ovládaná. Touto civilizační nemocí trpí mnohem častěji ženy než muži. Migréna neohrožuje na životě, ale je velmi nepříjemná a omezující. Bolest je záchvatovitá, stupňuje se během 1-2 hodin do velké intenzity a většinou je pak doprovázena nevolností a zvracením. Může se projevovat dalšími symptomy jako zvýšená citlivost na světlo (fotofobie), zvýšená citlivost na zvuk (fonofobie) nebo zvýšená citlivost na pachy. Bolest se obvykle ještě zhoršuje při fyzické aktivitě. Určitá část osob trpících migrénou vnímá auru.

Jsou popisovány čtyři možné fáze migrény, nemusí vždy dojít nezbytně ke všem:

• Počáteční fáze varovných symptomů (prodromů), které se objevují hodiny či dny před nástupem bolesti. Nejčastěji to bývá změna nálady, podrážděnost, deprese nebo euforie, vyčerpanost, ztuhlost krčních svalů, citlivost na pachy či zvuk. Tyto příznaky se mohou objevovat u migrény s aurou i bez ní.

• Fáze aury, jde o přechodnou zrakovou, senzorickou, jazykovou či motorickou poruchu signalizující brzký nástup bolestí hlavy. Aura přichází postupně a trvá méně než 60 minut. Nejběžnější jsou vizuální efekty, druhou nejčastější formou je senzorická aura.

• Fáze bolesti jedné strany hlavy, ale může přejít i na druhou polovinu. Oboustranná bolest je běžná u migrény bez aury.

• Konečná fáze s následnými projevy (postdrom) může přetrvávat i několik dnů. Setkáváme se s pocitem snížené schopnosti přemýšlet, únavy, změny nálad, slabosti.
Migrénu tedy můžeme rozdělit na migrénu bez aury a migrénu s aurou.

Jde o onemocnění, které má celou řadu příčin. Podle čínské medicíny mohou souviset se zátěží ledvin (hlava bolí vzadu na temeni), se zátěží žlučníku (bolest po stranách hlavy) a se zátěží jater (bolesti lokalizované za očima). Jinak může jít o dráždění mozkových plen - zejména ložisky borelie, toxoplazmy, zátěží očkováním, viry klíšťové encefalitidy a jinými mikroorganismy. Značnou roli hraje také stres. Takže zde můžeme využít preparáty Diocel, Detoxin, Astomin, Levamin, Venisfér. Velmi dobré zkušenosti jsou s čajem Aloisie trojlistá, který vychází dobře u všech typů bolestí hlavy. Pokud se bolest akutně ozve, můžeme zkusit Sagradin čajovou nebo polévkovou lžíci. Má velmi dobré analgetické účinky. Detoxikace organismu při bolestech hlavy je dlouhodobá záležitost, vyžaduje značnou trpělivost.

Příčiny  z pohledu klasické medicíny

Základní příčina vzniku migrény není dosud přesně známá.
Souvisí s genetickými faktory, je spojována s mnohými psychologickými nemocemi, jako např. depresí, úzkostí. Velký vliv má též spoustu spouštěcích faktorů.

Spouštěcí faktory jsou:

• hormonální změny v organismu – období menstruace, těhotenství, perorální antikoncepce, menopauza. Migréna se obvykle neobjevuje během druhého a třetího trimestru a také po menopauze.

• potravinové – čokoláda, alkohol, glutamát sodný apod. Je vhodné dodržovat správnou životosprávu, vyvarovat se dráždivých látek, kouření. Migréně může přispět i nedostatek tekutin.

• stres, spánek a psychika – velké stresové vypětí (fyzické, psychické i pracovní), nedostatek nebo i nadbytek spánku, silné projevy emocí, radost, hněv, smutek, úzkost

• změny prostředí, náhlé změny počasí, tlaku.

• léky mohou zhoršovat migrény, jsou to např. antikoncepce, látky roztahující cévy.

• latinsky: Insomnia
• skloňovaný název nemoc: nespavostí
• související produkty: ;;942 ;;941 ;;963
• Skloňování 2: nespavost
• Id hlavního postiženého orgánu: 853

Insomnie (nespavost) je porucha spánku, při níž jedinec nemůže usnout nebo se v spánku často probouzí. Insomniak je člověk trpící insomnií. Nespavost způsobuje, že je člověk během dne unavený, malátný, podrážděný, má zhoršenou koncentraci, sníženou pracovní výkonnost, špatnou náladu, sklon k depresím. Tyto problémy souvisí hodně se zvýšenou hladinou kortizolu. Nedostatek spánku se po jistém čase projevuje podobně jako opilost. Při dlouhotrvající nespavosti může dokonce docházet k psychickým poruchám, poruchám vnímání, úsudku a dalších kognitivních funkcí.

• související produkty: ;;941
• Id hlavního postiženého orgánu: 853

Při lehčích neurotických stavech nebo psychických potížích velmi dobře zabírá Levamin. Berte ho 2–3x denně po 10 kapkách. Pokud je ale stav závažnější, může se stát, že se při nasazení Levaminu objeví nežádoucí reverzní reakce, kdy se psychika rapidně zhorší. Při dlouhodobých stresech a hlubších neurotických potížích se mnohdy nevyhneme podání anxiolytik (léků na odstranění úzkostí a panických reakcí). I v tomto případě nasadíme Levamin, který bude nápomocen při řešení stresových stavů a neuróz.

Z dlouhodobé zkušenosti mohu uvést také souvislost psychických potíží typu neuróz a depresí, stejně tak ale i psychotických onemocnění, s přítomností zejména borelií nebo parazitů (nejčastěji toxoplazmy) v organismu, hlavně s přítomností jejich ložisek v mozku a jeho strukturách, které narušují. Vedou i ke snížení serotoninu, mediátoru takzvaně „dobré nálady“. Při jeho poklesu člověk trpí právě depresemi. I za řadou podrážděností stojí infekční ložiska v mozku, v nervovém systému. Mikroorganismy se tím, že vytvoří ložiska v mozku, snaží ovládnout určitá centra řízení. Díky tomu ovládnou naše chování s cílem zničit nás, tedy makroorganismus. (MUDr. Lenka Hodková)

• skloňovaný název nemoc: parkinsonovou nemocí
• související produkty: ;;942 ;;937 ;;954
• Skloňování 2: parkinsonovu nemoc
• Id hlavního postiženého orgánu: 853

Parkinsonova nemoc je neurologické onemocnění, kterým trpí zejména staří lidé. Nemoc postupuje pomalu, neustále se zhoršuje a nemocného postupně invalidizuje. Nedostatek dopaminu se projevuje několika základními příznaky, které se postupně zhoršují. Nemocný trpí zhoršenou schopností nastartovat pohyb – nedaří se mu třeba rozejít se nebo vstát ze židle. Je narušena i chůze, kdy nemocný dělá malé šouravé krůčky. Mohou se vyskytnout i jiné projevy neschopnosti udržet rovnováhu. Projevem poruchy hybnosti je i tzv. Parkinsonský třes. Je to zvláštní třes, kdy se postiženému třesou ruce v klidu. Při cíleném pohybu třes vymizí. Tedy člověk sedí u jídla u stolu a třesou se mu ruce. Když však sáhne po lžíci a začne jíst, třes vymizí. Třes mizí i ve spánku. Parkinsonikovi se také hůře mluví, obtížně se mu artikuluje. Může se projevit narušení nervů žaludku, což vyústí v jeho zhoršenou vyprázdňovací schopnost. Intelekt a paměť nemocného bývají normální, Parkinsonova choroba se však často vyskytuje spolu s Alzheimerovou nemocí a v takovém případě dojde i k postižení paměti a intelektu nemocného (tj. rozvoj demence) s možným rozvojem abulie (ztráta vůle, pasivita).

• související produkty: ;;942 ;;941 ;;937
• Id hlavního postiženého orgánu: 853

Jde o onemocnění závažnějšího typu. Dotyčný má zkreslené vnímání reality. Často trpí paranoidními pocity (vztahovačnost), strachem, panikou, halucinacemi, bludy. Je potřeba, aby tito lidé užívali stále neuroleptika, která je udržují dostatečně kompenzované. Když léky vynechají, vystavují se vzniku nové psychické ataky, nového záchvatu psychózy (schizofrenie např.). Nikdy těmto lidem nesmíme vysadit léky. Přesto jim můžeme nasadit Levamin, Nervamin, někdy Venisfér. Všechny působí na určené příznaky, ale také detoxikují centrální nervový systém.

• latinsky: sclerosis multiplex
• skloňovaný název nemoc: roztroušenou sklerózou
• související produkty: ;;932 ;;936 ;;953 ;;942 ;;960
• Skloňování 2: roztroušenou sklerózu
• Id hlavního postiženého orgánu: 1108

Roztroušená skleróza patří mezi autoimunitní onemocnění. Častěji se vyskytuje u žen, postiženi však mohou být i muži. Při tomto onemocnění napadá lidský imunitní systém centrální nervovou soustavu.